Půlhodinka ve městě

Mango boduje

těmito nádhernými balerínkami v černé, zlaté, přírodní hnědé kůži (cca 1400,-) a všimla jsem si ještě stejného typu, ale z bronzovo růžového saténu, možná byl i černý satén. Nejhezčí boty bez podpatku, co jsem kdy v našich končinách viděla, vypadají luxusně. Plus jedny art deco sandálky na malém klínku (cca 1990,-). Hmm, nepsala jsem náhodou zde, že (ne)nakupovací předsevzetí platí až od dalšího měsíce? Pokud nepsala, tak jsem to tak určitě myslela.
Kolikátého že dnes máme?
Musím nutně zpátky do města...něco zařídit, samozřejmě!

Aloha!

ALOHAAA! Proč tady nikdo nezná panenský kokosový olej? To skvělé voňavé sádlíčko, které Sfinga se skvělými výsledky používá:

na odličování (včetně vodovzdorného makeupu)

místo pleťových krémů (a to i – mluvím z vlastní zkušenosti – na mastnou pleť)

místo tělového mléka po koupeli nebo opalování

jako vlasovou kůru (před mytím vlasů)

na pečení, smažení a do ovocných koktejlů (dodává energii a zároveň údajně podporuje hubnutí)

Naštěstí se ten zázrak už tady dá koupit - hezky česky na dobírku, žádné ebaye, paypaly a astronomické poštovné. Více o panenském kokosovém oleji se dočtete zde v online obchodě http://www.happyhemp.cz/, kde si ho můžete i koupit (300ml vydrží skutečně dlouho a stojí 225,-Kč). Každopádně si ale klikněte na odkaz, protože článeček o tomto oleji je dobře napsaný a vyčerpávající – dozvíte se o způsobu získávání oleje, jeho složení, vlastnostech, výhodách oproti jiným druhům rostlinných olejů, vlivu na zdraví a nadváhu.

Kromě toho, že mi ušetřil dost práce, tak mě neznámý autor potěšil i zmínkou o škodlivosti ztužených neboli hydrogenizovaných rostlinných tuků, zákeřných zabijáků, které si člověk vymyslel pro vlastní pohodlí a které nám díky své skryté všudypřítomnosti ucpávají cévy. Ano, Ramo a Flóro, samozvané „ochranitelky“ našich srdcí a mozků – také o vás hovořím! O této problematice se u nás toho pravděpodobně díky lobby výrobců těchto produktů příliš nenapsalo, ale jestli vás to zajímá, zde je něco málo k na dané téma.

Zpět k našemu oleji – několik rad a tipů pro jeho kosmetické užití:

Používáte-li ho na pleť obličeje, je dobré dělat častěji peeling. Nemusíte se bát mastnoty, i když máte mastnější pleť - kokosový olej tvorbu mazu normalizuje, ale může trochu ucpávat póry. Zejména používáte-li ho na odličování, olej, na který se naváží líčidla a nečistoty je nutné pečlivě odstranit. Pro zvláčnění pak můžete na dokonale odlíčený obličej nanést další vrstvu. Může se stát, že kokosový olej bude suchou pleť při dlouhodobějším užívání trochu vysušovat, nic však nebrání jeho užití jako odličovací olej před aplikací krémů či výživnějších olejů.

Sfinga je velký příznivec užívání olejů na pleť, včetně mastné i problematické. Olejová sága na tomto blogu teprve začíná!

Přírodě navzdory - nová rubrika

Fakt: matka příroda obdařila několika tělesnými nedokonalostmi. Pozor, stále jí ještě říkám matka, ne macecha, tak to zase není tak špatné. Navíc matka (příroda) to se mnou určitě myslela dobře, protože mi také dala do vínku přesvědčení, že skoro se vším se dá něco dělat. Myslím tím ještě než se ve vás něco zlomí a objednáte se na klinice estetické chirurgie.

Proto nyní, skoro na prahu středního věku, mám dost zkušeností s tím, jak zakrýt a hlavně vylepšit různé nepřednosti těla. Jsem pragmatik-optimista, což je bezesporu výhoda – bez předsudků vyzkouším přírodní kosmetiku, recepty našich babiček i různé kosmické nanomolekuly v drahých krémech. Dokonce se ve mě nedávno probudil malý chemik a míchám si vlastní receptury z ingrediencí, které se dají koupit napřílad v lékárně - zkušenost je zatím velmi dobrá. Vždycky věřím, že to bude fungovat, dokud se nepřesvědčím o opaku. A fungují opravdu různé věci, to se budete divit!

Netřeba dodávat, že mé zkušenosti a soudy jsou subjektivní – to znamená, že co funguje na mne, nemusí fungovat na vás a naopak. Každopádě budu-li znát zkušenost někoho jiného (kamarádky, z internetu), která byla diametrálně odlišná od mé vlastní, v zájmu úplnosti a objektivity ji také zveřejním.

Doufám, že tedy mé zkušenosti někomu pomohou – například rozhodnout se v džungli reklamních sdělení pro ten správný produkt, ušetřit, zkrásnět a cítit se lépe. Já se zase budu cítit lépe, když mi napíšete, že Sfinga dobře poradila.

Mango ♥ Jean-Pierre Braganza

Z internetu: Mango bude sponzorovat přehlídku mladého londýnského návrháře Jeana-Pierre Braganzy.

Mě spíše najdete v Zaře než v Mangu, ale musím uznat. že Mango má nad Zarou těžce navrch v oblasti spolupráce s méně či více známými jmény ze světa módy a showbusinessu. Ne že by to bylo tak těžké, protože (neklame-li mě paměť) Zara v tomto směru neudělala nikdy nic.

Všichni víme, že Mila Miluje Mango a Penelope Cruz zná princip "malá domů", když se svojí celebritou prodala Mangu i vlastní sestru Monicu...Z hlediska skutečné módy jsou však daleko zajímavějšími a tady ne tak známými počiny Manga na popdporu módy soutěž Mango Fashion Awards pro mladé návrháře a patronát nad mladými návrháři, naposledy se sponzorské přízně dočkal Osman Yousefzada a nově Jean-Pierre.

Vzhledem k tomu, že v březnu by mělo Mango představit kolekci "malých černých šatů" Osmana Yousefzady v 220 obchodech Mango na celém světě, třeba....časem....se dočkáme i něčeho pěkně radikálního od Jeana-Pierre.

Zatím se kochejme a buďme v naději!

podzim-zima 06-07

podzim-zima 07

jaro-léto 08

Givenchy Haute Couture SS08

+

+

=

?

Haute Couture - exkluzivita daná zákonem

Jen mě napadlo, že doplním na svůj dřívější článek o Haute Couture několika fakty:

Haute Couture vděčí paradoxně za svůj vznik Angličanovi, návrháři Charlesovi Fredericovi Worthovi, který v polovině 19. století navrhoval jedinečné zakázkové róby z těch nejkvalitnějších materiálů a s jedinečně propracovanými detaily.

Couture nemůže dělat hned tak každý – je to jako exkluzivní klub a vstupní podmínky jsou dokonce dané zákonem:

1) Musíte mít studio v Paříži s 15 zaměstnanci na plný úvazek a každoročně se účastnit obou dvou týdnů přehlídek Haute Couture. Přehlídka v Paříži musí obsahovat minimálně 35 výstupů a oděvy na denní i večerní příležitosti.
2) Umělecký ředitel značky musí sám navrhnout minimálně 75 % celé kolekce (včetně doplňků).
3) Každý kus musí být zhotoven ručně v omezené sérii.
4) Objednávky pouze na zakázku.

Modely Haute Couture si dnes může pravidelně dopřát přibližně 500 žen na světě.

Kdyby peníze nehrály roli, chtěly byste být zákaznicemi Haute Couture?
Láká vás status, který příslušnost k Haute vrstvám propůjčuje? Chtěly byste mít to nej(dražší)?
Nebo byste se spokojily s modely Ready-to-Wear jako ostatní milionáři?

Christian Dior Haute Couture SS08

Nesledujete-li bděle tvorbu Johna Galliana u kormidla značky Christian Dior, asi vás překvapí, že tato kolekce byla hodnocena jako ta z umírněnějších. Mě napadla čtyřicet let stará česká scifi-komedie s Janžurkou, která se odehrává v daleké budoucnosti roku 2005. Ale budiž, přehlídka už kvůli barvám musela být pastvou pro oči.

Mne osobně zaujala tato poněkud vražedně tvářící se gejša.

Každopádně John Galliano tvořil pro vás, pokud máte rádi Gustava Klimta

nebo přírodu.

Versace Haute Couture SS08

Donatella příjemně překvapila!

Obrazně řečeno - Nikolaj Kalmakov, Kalich

Obrazně řečeno

Těm, kteří si stejně jako já pamatují Nedělní chvilku poesie, gratuluji k vysokému věku. Obdobou tomuto oblíbenému pořadu bude na mém blogu nová umělecká rubrika Obrazně. Každý týden, v noci z neděle na pondělí, představím jeden obraz oblíbeného umělce nebo oblíbený obraz nějakého umělce. To aby byla nějaká kultura...

Sexy mozek

Myslím si, že sexy mozek není výsadou jen jedné pomazané hlavy. Každý mozek je sexy. Protože mozek je stále záhadou.

Dnes jsem chytila na BBC Radio část rozhovoru s Oliverem Sacksem, slavným neurologem, popularizátorem vědy a autorem. Možná znáte jeho Muže, který si spletl manželku s kloboukem (MF 1993) a Antropoložku na Marsu (MF, 1997). Sacksovy knihy jsou proslulé laskavým, téměř beletristickým podáním případových studií pacientů s různými nervovými poruchami.

Pokusím se po paměti povyprávět, co mě v interview nejvíce zaujalo.

Sacks zrovna hovořil o tom, jak mozek – a potažmo člověk – pracuje s hudbou.

Hudba je v našem mozku uložena v jeho různých částech a takovým způsobem, že přežije i velké mozkové trauma, například takové, při němž můžeme přijít o paměť, schopnost používat jazyk nebo dokonce i o svoji osobnost. Vzhledem k tomu, že je zároveň abstraktní i hluboce emocionální, je schopná probudit člověka i v pacientovi, který ztratil kontakt se světem i sám se sebou.

Dokonce když například znáte písničku i s textem, slova té písničky jsou pro účely ukládání v mozku součástí melodie. Člověk, který má poškozený mozek a ztratí schopnost řeči, nejdříve není schopen slova oddělit od melodie a pracovat s nimi jako s jazykem, i když si je třeba bezchybně pamatuje. Ale časem je prý možné naučit pacienta slova rozpoznávat a pomocí nich v mozku obnovit koncept řeči. To je zase možné díky tomu, že při správné stimulaci jiná část mozku převezme funkci té poškozené.

No jestli tohle není sexy, tak už nevím co je!

Sečteno a podtrženo - určitě vám rodiče říkali, že to, co máte v hlavě, vám nikdo nevezme. Bohužel se zdá, že to platí jen o hudbě. Ale zaplať pámbu, že aspoň tak.

Tak, běžte a naučte se místo televize nějakou písničku – nikdy nevíte, kdy vám pomůže stát se opět vámi samými.

Sacksova nejnovější kniha se jmenuje Musicophilia: Tales of Music and the Brain (Muzikofilie: Příběhy hudby a mozku), 2007.

Paris couture

A už je tu další článek o přehlídkách – tentokrát se už dostáváme k dámám, ale bohužel k takovým, do kterých se asi nikdy nebudu moci počítat.
Haute Couture je v dnešní době již jen libůstka těch nejznámějších módních domů na straně jedné a hrstky těch nejbohatších manželek, dcer a dědiček na straně druhé. O to je ale zajímavější. V haute couture najdete luxus (jak jinak). V haute couture nenajdete mnoho progresivních trendů (miliardáři jsou holt konzervy). To, co pro mne z haute couture činí zajímavou disciplínu, jsou naprosto „přešvihnuté" a nepraktické prvky.

Například šaty, v kterých se nedá ani posadit, ale které fungují jako živá voda na fantazii (tyto jsou Givenchy).

Nicméně rozdíly mezi Ready-to-Wear a Haute Couture se již v dnešní době stírají. Ženy z bohatých aristokratických rodin už také chtějí chodit v kalhotách a plebs, který nějak přišel k penězům, si chce zase dopřát perfektní řemeslné zpracování a výlučnost. Proto se i v kolekcích Haute Couture (i jako forma návratu k tradici éry Coco Chanel a spol., kdy se navrhovala jen couture a musela tedy obsahovat vše, co nově emancipovaná žena mohla potřebovat) objevují kalhotové kostýmy a proto také existují návrháři, například sesterské duo Rodarte, kteří jdou vlastní cestou a jejich modely balancují na hranici mezi konfekcí a vysokou krejčovinou.

Který model (první Givenchy, druhý Rodarte) je víc haute?

S tím, jak přibývá ropných a dalších miliardářů v oblastech na východ od nás, se objevují signály, že i klasická couture (o níž se několik dekád tvrdilo, že je vymírajícím druhem, kterému nakonec i ty nejbohatší módní domy „zatnou tipec“) vstává z popela. Na haute scéně se objevují i nová jména, jako například Anne Valérie Hash, která mne osobně potěšila zdařilými ŠEDÝMI šaty. I když šedá barva již několik sezón vládne, dokázali jste si představit, že byste vědomě chtěli (v tomto případě asi „chtěly“) šedou večerní róbu?

Tak, chlapi už to mají za sebou...

Jak jsem již psala zde, maratón přehlídek, takzvané Fashion Weeks, které navštíví několik měst, chvíli budou plnit stránky novin a časopisů a za pár měsíců – díky pohotovým maloobchodním řetězcům a rychlorukým pákistánským švadlenám -v milionech klonů také obchody, se už rozjel.

I přesto, že jsem jeden celý den věnovala experimentování s různými obrázkovými editory a html v aplikaci blogger, nepodařilo se mi najít způsob, jak dostat obrázky na stránku vedle sebe nebo vytvořit dostatečně zřetelnou koláž v jiném programu. Tento příspěvek, tak i další zprávičky z přehlídek (nenajde-li se dobrá duše, která mi s tím poradí, respektive to za mne udělá, protože já už odmítám takovými přízemnostmi utrácet svůj čas), budou asi kilometr dlouhé. Ale vydržte, jsou to obrázky hezkých věcí na hezkých lidech, které pro vás osobně vybrala (taky hezká) Sfinga.

Tak, k těm přehlídkám…V tomto případě neplatí, že dámy mají přednost. Milánský „pánský“ týden Pitti Uomo a pařížské kolekce již proběhly a máme zde vítěze.

V očích Sfingy zvítězil dlouholetý favorit Paul Smith. Tento pán v mých očích nemůže nikdyudělat nic špatného. Kolekci tvořily z naprosté většiny obleky – obleky pro radost, ne do nějaké triviální práce. Takové obleky bude nosit člověk, který (a) buďto nemusí pracovat vůbec nebo (b) pracuje pár hodin denně pro radost, v nějakém kreativním odvětví. Jeho skutečný životzačíná pozdní snídaní (pokud někdy vstává brzy, tak jen kvůli golfu nebo aby pomohl příteli v nouzi), vrcholí kolem osmé dobrou večeří v malém kruhu přátel v nenápadné, ne příliš známé restauraci, kde se vaří jen z čerstvých sezónních ingrediencí a nevyskytují se tam přeúkolovaní manažeři, kompenzující si svůj útlak na účet firmy. Takový muž stihne i zajít do oblíbeného baru, pozdravit se se známými a nechat se vidět, ale v jedenáct hodin je s čistou hlavou doma a píše blog.

Pravděpodobně jsem si do kolekce Paula Smitha promítla příliš mnoho svých představ o idealizovaném ideálním životě, ale to nic nemění na skutečnosti, že frakové svrchníky, úzké kalhoty, včetně punkem inspirovaných sytě červených a žlutých "rour", špičaté boty, barevné akcenty na neutrálním pozadí a byronské vázanky budou vždycky na mém žebříčku hodně vysoko.

Zvláštní uznání Sfingy získávají

Gucci – opět Lord Byron, tentokrát na cestách po matičce Rusi. Drama a romantika na druhou. Joj!

Hermes – protože je to Hermes a je to vidět. Za to, že kolekce ukázala, že hedvábný šátek kokem krku chlapovi neubere na mužnosti a přidá na zajímavosti. A také proto, že Sfinga je nově hrdou majitelkou jednoho takového šátku.

Bottega Veneta – za perfektní obleky pro lupiče-gentlemana i pro prezidenta (ale asi spíš nějaké cizí země).

John Galliano – za to, že je prostě Mad Max! Svět po nějaké celosvětové katastrofě nebude zase vypadat tak beznadějně, alespoň z hlediska módy.

Za Ivánka z Mrazíka a Pavla Nedvěda

Za duše, které nemohou dojít pokoje

AMEN.