neděle 3. února 2008

Moje: hedvábný šátek s třásněmi


Mám velkou slabost pro šátky. Nejradši mám šátky se středovým motivem a symetrickou stavbou kolem něho - připomínají mi tibetské mandaly. Tento mi navíc připomíná to, co vidíte v krasohledu.

Je to k nevíře, ale na šátku můžete zkombinovat barvy, které jsou velmi výrazné, třeba k sobě vůbec neladí a výsledek je nádherný. Jako na obraze - taky není nikde psáno, že nemůžete malovat zelenou a vedle toho červenou a to všechno na růžovém pozadí. Ani v motivech snad neexistují žádné hranice. Viděla jsem kousky, na kterých byly třeba nějaké přístroje a aparáty, a stejně byly krásné. Navíc šátek, jakkoliv řvavý, můžete vzít skoro ke všemu. Když je dobře sladěný outfit, pestrý šátek ho nerozloží, může ho jen vylepšit.

Šátek může vyřešit dilema, když se chcete lišit nebo máte náladu na pestré oblečení a přitom musíte vyhovět konzervativnímu úzu oblékání ve firmě. Když pracujete třeba v bance v kanclu, tak si asi nevezmete na sebe šaty s potiskem slonů, opic a kokosů - i když je třeba krásný letní den a zítra odjíždíte na dovolenou. Ale šátek - i kdyby na něm byl celý cirkus - vám nemůže ani nejpřísnější šéf vytknout.

Śátek je originalita, dobrá nálada, výrazový prostředek a celá řada dalších věcí. Tento starožitný kousek jsem právě vydražila na ebay. Teď mě napadá - nevypadá on trochu jako létající koberec? Tak snad mi brzo přilítne...

Žádné komentáře: