Kdo čím zachází...

Není divu, že v celém tom furóre ohledně plagiátů a kopírování luxusních značkových výrobků neznámými asijskými padělateli i maloobchodními řetězci (z poslední doby: návrhářka Diane von Furstenberg zažalovala Target, impérium levné módy, živě se debatuje o tom, zda by měli mít návrháři možnost si svoje kreace či vzory patentovat a město New York konečně provedlo razii na slavné Canal Street, živém pouličním tržišti zejména padělaných kabelek), by zanikla maličká zprávička z před několika dnů o tom, že se slavný módní návrhář Marc Jacobs mimosoudně vyrovnal s jistým Švédem, Goranem Olofssonem.

Olofsson ho žaloval za plagiát, ano PLAGIÁT vzoru, který původně vytvořil a použil na šátku Olofssonův otec Gosta. Jedná se o motiv z malé švédské vesnice Harjedalen, kde Olofssonovi bydleli - najdeme tam kostelík, doškové chaloupky, pár medvědů... Gosta Olofsson - teď se podržte - nebyl žádný designér (ani lokálního významu) - byl majitelem benzínové pumpy, kde prodával i různé suvenýry a upomínkové předměty dle vlastního návrhu, mimo jiné i tento šátek - na obrázku vlevo. Na obrázku vpravo je údajný design Marca Jacobse - ano, hovoříme o Marcu Jacobsovi, který má dvě úspěšné vlastní značky Marc Jacobs a Marc by Marc Jacobs a je uměleckým ředitelem a hlavním návrhářem módního domu LOUIS VUITTON!


To však staví celou diskusi o plagiátorství v módním průmyslu zcela na hlavu! Jeden z důvodů, kterým se opodstatňují často astronomické ceny značkových výrobků, je právě jedinečná a nenahraditelná kreativita módních návrhářů. Je to právě jejich "tvůrčí génius", který z hadříku s výrobními náklady pár stovek dělá idolizovaný kus oblečení za desítky tisíc. A jak si dovolují ti piráti neomalení z tohoto génia nezaslouženě těžit?

Sfinga říká - jak si dovoluje renomovaný módní návrhář krást jako straka ? Vzhledem k neznámostí původního vzoru je zcela jasné, že se nemohlo jednat o uměleckou inspiraci ani o uměleckou ironii - není-li znám zdroj inspirace nebo ironie, žádná inspirace nebo ironie není. Mimochodem, gratuluji panu Olofssonovi k jeho pohotovosti, odvaze i k vyrovnání!

Podle mě se Marc Jacobs dopustil skutečně velkého prohřešku. Samozřejmě nelze ve všech ohledech stavět jeho čin na rovinu s celým systémem pirátství módního zboží. Pirátství poškozuje plošně i návrháře, kteří nekradou nápady jiných, pirátské výrobky se vyrábějí často v nelidských podmínkách a tak trpí tisíce lidí, kteří většinou nemají jinou možnost obživy, kopie zaplavují trhy a často podkopávají i hodnotu autentického luxusního zboží. Na druhé straně kdyby návrháři ze sebe nedělali pomazané stvořitele, jejich modely by neměly takový status a nebyla by po nich taková poptávka i mezi lidmi, kteří si originál nemohou ani ve snu dovolit - to jsou lidé, díky nimž celá pirátská mašinérie běží a vydělává. Kruh, který implikuje vinu všech, kteří v něm stojí, včetně zákazníků i módních návrhářů, se uzavírá. Ale to všechno stojí na předpokladu, že to, kvůli čemu to celé běží - ten luxusní produkt z dílny známého návrháře - je něco "special". Když vyjde najevo, že ho navrhl majitel benzínové pumpy v nějaké švédské Lhotě...tak nevím...

Nenabízím řešení, jen pár souvislostí...V ideálním světě by Marc Jacobs byl zbaven veškerých návrhářských frček a odsouzen k navrhování zdravotní obuvi. A vy, co máte falešné vuittonky, tak se nad sebou zamyslete. Vy, co máte pravé vuittonky, tak nejezděte pro jistotu na dovolenou do Švédska, ať se nedočkáte nemilého překvapení!